Jak to ve skutečnosti bylo s legendou československé kultury Juliem Fučíkem?

V prvé řadě byl komunistickým aktivistou a politickým novinářem. Ale také byl literárním kritikem a literárním historikem. A v neposlední řadě odbojovým pracovníkem protinacistického odboje.

Ve 20. letech byl hlavně divadelním kritikem a žurnalistou.

Hojně navštěvoval prvorepublikové kavárny a byl znám coby lev salónů, bohém a lamač dívčích srdcí.
pohled muže k okna.jpg

Manželství uzavřel roku 1938 s Gustou Kodeřovicovou. Oba ho brali spíš jako formalitu a stav manželský jako buržoazní přežitek. Ve svazku ale mohli žádat penzijní ústav o finanční příspěvek.

Byl z generace, která se často rozcházela s komunistickým hnutím. Přesto Fučík stranu neopustil ani v druhé polovině 30. let. A to i přesto, že ho zaskočil sovětsko-německý pakt v roce 1939. Tak  https://www.czeweb.cz/jak-to-ve-skutecnosti-bylo-s-legendou-ceskoslovenske-kultury-juliem-fucikem- vám trošku přiblížím.

V roce 1932 vydal soubor reportáží V zemi, kde zítra znamená již včera. Je to dílo, na které se musí pohlížet jako na literární dílo a ne jako na fakta. Vytvořil v něm svůj svět.

Literát Egon Hostovský, který žil v exilu, napsal esej, ve které se zamýšlí, zda Fučík znal skutečnost o sovětském Rusku a vědomě klamal, nebo byl přesvědčen, že to tam tak opravdu vypadá.

Když 23. 8. 1939 byl podepsán Molotov-Ribbentrop, byl zklamaný. Je to smlouva o vzájemném neútočení mezi nacistickým Německem a SSSR.

Fučík odešel z Prahy a distancoval se od prvního ilegálního ÚV KSČ a tím že v něm nepůsobil, je důkaz, že nesouhlasil se sovětskou politikou.

V roce 1941 začíná hledat kontakty ke komunistickému odboji. Jeho vstup se dá datovat od jara 1941 a v roce 1942 byl zatčen. Zde vidíme, že jeho aktivní působení nebylo nijak dlouhé. Přesto se stihl podílet na vydávání ilegálního Rudého práva i dalších periodik.

Nedá se ani říct, že by byl členem druhého ilegálního ústředního vedení, protože by muselo

 Nedokázal při výsleších mlčet. Mluvil stejně jako ostatní. Nebyl žádným neohroženým hrdinou. V jeho knize Reportáž psaná na oprátce, se k tomu přiznává, ale tato pasáž byla později cenzurována.

Existují domněnky, že při prvním výslechu, kdy byl skoro umlácen, opravdu nemluvil. Až později, kdy zjistil, že gestapo získalo informace směřující k lidem z kultury, rozhodl se jejich pozornost vést jiným směrem.

Byl popraven v září roku 1943. Přesný datum neznáme, protože na konci srpna čekalo na popravu 400 lidí a při bombardování padla část stěn, takže poprava byla urychlena během tří dnů. Každopádně 8. 9. byla popravena většina z nich.

Jak to ve skutečnosti bylo s legendou československé kultury Juliem Fučíkem?
2 (40%)1