Bavlník nesnáší mrazy

I v dnešní době je stále nemožné zjistit, kdo jako první na světě přišel s tím, že by se mohl začít využívat bavlník. Hlavně tedy jeho vlákna. Sami historici tvrdí, že se tato rostlina pěstuje již několik tisíc let. Přesvědčují nás o tom všelijaké archeologické vykopávky, které pocházejí z Mexika. V té době se ale bavlna ještě nepoužívala a nepěstovala systematicky, ale byla využívána, když byla náhodně nalezena.
bílá bavlna
Právě z Indie se začala vyvážet do Iráku a to dokonce v 7. století př. n. l. Za krátký čas se dostala i do Evropy. Do Číny se dostala až o spoustu let později a to i přesto, že Čína byla velmi prosperující a to v mnoha ohledech. Bavlna byla nucena počkat si na svůj úspěch až do 18. století. Právě tehdy byly poprvé uvedeny do provozu stroje, které byly určeny ke zpracování příze.
barevné látky
První prádelna bavlny začala být funkční v roce 1771 a to v Anglii. Určitě je vám více než jasné, že spotřeba bavlny se tím velmi zvýšila.
Bavlníků existuje spousta druhů. Patří mezi ně například bavlník chlupatý, keřovitý nebo dokonce bylinný.
Bavlník chlupatý je tím nejrozšířenějším druhem. Pochází z Mexika a bavlna činí až 90% produkce.
Bavlník keřovitý pochází z ostrova Barbados a patří mezi ty nejcennější. Poznáte jej tak, že jeho vlákna jsou velmi jemná a hlavně dlouhá.
Bavlník stromový je původem africký. Má hrubá vlákna.
Bavlník bylinný bychom mohli vidět na polích v Indii nebo jižní Evropě.
Bavlna se bohužel musí pěstovat jen v těch oblastech, kde příliš neklesají teploty. K růstu je potřeba skoro 200 dní bez mrazu . Všechna semena se řádně ošetřují proti plísním. Je běžné, že na jedné rostlině naroste v rozmezí pět až třicet tobolek. Každá z nich navíc obsahuje až třicet semen, která jsou obrostlá neskutečně velkým počtem vláken. Vždy se spotřebovává celý a to, co zbyde, se následně použije jako palivo nebo hnojivo.